Archív

Deníčky a zápisníčky

Neaktuální aktuálnosti

  • Španělské turné

    10.12.2005 se Teátr vrátil z turné po Španělsku. Na festivalu v Tolose (festival UNIMA) jsme získali cenu za nejlepší představení pro děti, "Premio al mejor espectáculo infantil, Tolosa, 3 de Diciembre de 2005". Velice nás to těší, zvláště proto, že proti nám stálo několik čínských divadel, skvělé německé stínové divadlo a další. Nemáme moc rádi festivaly, kde jsou ceny, ale tato byla od dětské poroty a to potěší. Navíc nám to pomůže otevřít dveře na další festivaly.

  • Espańa 2005 on-line

    Zápisky z naší cesty po Španělsku se již objevily na našich stránkách. Jak to tedy vše probíhá? Přečtěte si sami…

  • Espańa 2005

    V letošním roce se se Španělskem roztrhl pytel. Vyrážíme na čtyři velké festivaly. Celkem nás čeká 32 představení, 22 měst, 12000km. Hlavní novotou však je, že Víťa Marčík vyráží s celou svou početnou rodinou!!

    V minulém roce jsme zanedbali informovat Vás o krásných zážitcích z cest. Pokusíme se to letos napravit a možná se podaří posílat zprávy přímo z cest. Jenda Bažant - strůjce těchto stránek - bude ve střehu a bude chytat všechny zvěsti, které ze Španělska pošleme. S rychlostí jemu vlastní je bude sázet na stránky teátru.

    Držte nám palce, abychom se ve zdraví 8. čevna vrátili.

  • Naše nová Rosinanta
    Po zvážení všech pro a proti jsme zakoupili, jak jinak než na dluh, novější dodávku, ve které se pohodlně sveze devět lidí a kulisy s divadélkem. První zatěžkávací zkouškou bude cesta do Španělska s celou Marčíkovic rodinou. Pokud na cestách potkáte staršího fordíka - Elektrické divadlo, tak to jsou ostatní komedianti, kterým zrovna neslouží jejich vůz.
  • 8.12.2004 – Kritika na Bio iluzion – elektrické divadlo
  • 8.12.2004 – Kritika pohádky Bajaja
  • Nová verze stránek
    Dnes, 8.12.2004 jsme zprovoznili novou verzi těchto stránek. Máte-li nápad, jak stránky vylepšit, napište nám.
  • Komediant Boží
    6.10.2003 byl v České televizi odvisílán dokument „Komediant Boží“, který nechal nahlédnout do života Víti Marčíka. Děkujeme celému štábu a hlavně režisérovi Jendovi Brichcínovi za dobře odvedenou práci.
  • Komedianti 03
    V červnu a srpnu před zraky lidí ve Frymburku, Českých Budějovicích, Litomyšli, Prostějově; Svitavách, Příbrami, Jihlavě, Českém Krumlově, Holešovicích, Písku, Hradci Králové, Telči, Plzni, Horažďovicích, Prachaticích, Táboře, Třeboni, Odrách a Rychnově nad Kněžnou předstoupili báječní a svého druhu rozhodně nejlepší komedianti. Teátr Víti Marčíka, kejklíř Vojta Vrtek a orchestr Péro za kloboukem učinkovali celé odpoledne jeden přes druhého až do úplného setmění a vyčerpání.
    K vidění byla exkvisitní ekvilibristika – majstrkusy jokulátorské – srdceryvné melodie – instrumentální virtuosita – numera ohnivá – k popukání tragedie – vokální genialita – manévry hasičské.
    Tolik kumštu jste jaktěživa neviděli.
  • Španělsko 03 (zřejmě vzniká tradice)
    Také v letošním roce hostoval Teátr Víti Marčíka na festivalu Titirimundi ve Španělsku.
    Zatím nejdelší zahraniční zájezd nebyl tentokrát popsán ve Víťově deníčku. Je to škoda, protože co se nenapíše hned, to už se těžko později zaznamenává.
    Inscenaci Bajaja, kterou se Víťa naučil ve španělštině hrál celkem osmnáckrát. Hlavním městem festivalu byla opět Segovia. Atmosféra festivalu je téměř nepopsatelná, v Čechách jsme se s podobnou nesetkali.
    Hned na akci jsme od ředitele festivalu dostali pozvánku na rok 2004.
  • Komedianti (moc nás to bavilo, příští rok zas)
    Víťa Marčík, Vojta Vrtek, Koňmo – Vítek Schuster a Marek Vojtěch, Pavel Krejčí, Pavel Šmíd, Víťa Marčík junior a Markéta Šlachtová. V této sestavě jsme jezdili po městech a moc nás to bavilo.
    Program, který byl sestaven s věcí, které normálně hraje každý sám, se od prvního dne stával stále více jednolitým, kompaktním. Měli jsme radost, že můžeme společně jezdit, pracovat, jíst, bavit lidi i nostalgicky sklízet kulisy, když všichni odejdou.
    Příští rok chceme jezdit zase ve stejné sestavě a rozdávat radost v dalších městech.
  • Mallorca aneb zajímavé historky z cesty
  • Dnes s komedianty (přijďte se navnadit na prázdniny)
    Od 17. června se Teátr Víti Marčíka spojí s kejklířem Vojtou Vrtkem a divadlem Koňmo, aby v několika našich městech uspořádali komediantský den.
    Akce se zrodila na základě loňského působení Teátru v Českých Budějovicích na Piaristickém náměstí.
    Rozhodli jsme se vždy jeden den usadit ve městě a hrát pro lidi odpoledne a večer divadlo, muziku a předvádět kejklířské kousky.
    Vojta Vrtek a divadlo Koňmo jsou pro nás partneři stejné krevní skupiny. Není třeba nacvičovat nové představení, každý přidá ze svého umění a program je na světě.
    Již kolem 11 hod vjedeme do města a vybudujeme komediantské ležení. V 15,30 projedeme město a pozveme všechny kolemjdoucí na představení. Od 16 hodin pak poběží jedno představení za druhým. Konec bude kolem 22 hodiny. Vstup je volný – kloboukový.
    Akci pořádáme s Mladou Frontou Dnes, která nás podporuje finančně i mediálně. Partnerem je také vždy dané město, nebo kulturní středisko, kde se akce uskuteční.
    Velkou předností akce je, že přináší bohatý program, který oživý historickou část města a nestojí moc peněz. Pokud se letošní turné vydaří, chtěli bychom podobný program (již s Elektrickým divadlem) nabízet i v příštím roce.
  • Pohádka dlouhý, Široký, Bystrozraký natočena
    plakát V první polovině dubna se stalo naše divadlo malou filmovou společností. Jinými slovy – hráli jsme si na filmaře. Pod dohledem zkušeného producenta Petra Oukropce jsme natáčeli pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký.
    Po této zkušenosti se dá již téměř s jistotou říci, že nás nic neodradí od dokončení nové inscenace – Elektrické divadlo. Přes velké finanční problémy se podařilo (i když na dluh) připravit veškeré scény a vyrobit kulisy. Natáčeli jsme v Hrádku u Sušice a okolí. Dva dny jsme organizovali padesátičlenný komparz, v ostatních dnech jsme pracovali v patnáctičlenném týmu. Je natočeno necelých 20 hodin materiálu.
    Při závěrečné dotočné byly vyhlášeny ceny HAF (Hrádecká akademie filmová). Ve všech šesti kategoriích vyhráli tvůrci Elektrického divadla. Ostatně jiný film se v Hrádku netočil. Kategorie byly: nejlepší kamera, očko-kamera, skript, catering, amaterský herec, režie. Jsme hrdí, že cena HAF se vyskytne po boku Českého lva (za film Návrat idiota) u Petra Oukropce. Cenu HAF získal za nejlepší očko-kameru.
    Projekt se uskutečňuje za podpory Jihočeského kraje a statutárního města České Budějovice.
  • Děti, přijel k nám umělec (článek z Berounského deníku 6.11., autor Miloš Klíma)
    Ty tam jsou časy, kdy se školáci těšili, až za nimi přijede umělec z Prahy a zbaví je slibované písemky z matematiky. Průměrný soudruh herec, kterého nikdo neznal, mezi rozjívenými caparty zaháněl mindráky z podřadných rolí. Přednesl pásmo básní, naškrabal podpis do pionýrské kroniky, snědll chlebíček a když mu děti pomohly roztlačit wartburga, uháněl domů.
    Doba se změnila, herci však nadále čas od času vytrhnou školáky z učebního stereotypu. Víťa Marčík, který se včera představil králodvorským dětem ve své one man show Robinson Crusoe, strčil do kapsy teckterou hvězdu zábavného průmyslu. Vykutálené žáčky vytahoval na pódium a ti s ním vytvářeli báječné představení. Hra slov a gest překonala zaprášené učební osnovy.
    Čtenářům udrbaných plátků herec zřejmě nikdy nesdělí, vedle koho se probudil a s kým se právě rozchází. Nejspíš se neobjeví ani v porotách, které hodnotí jekot upocených dobrovolníků. Pokud však hledáte umění, bezejmenní kumštýři vás nezklamou.
  • Deníček komedianta (cesta do Španělska)
  • Pohlednice a trička
    Pohlednice Zároveň s počátkem vytváření nové inscenace „Elektrické divadlo“ začínáme myslet také na propagaci. Nechali jsme vyrobit krásné pohlednice a trička s motem nové hry.
    Chceme tím zároveň představit naší novou výtvarnici a malířku Simonettu Šmídovou. Její obrazy se Víťovi natolik líbí, že jí svěřil veškeré výtvarno, které se v nové hře objeví.
  • Divadelní týden na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích
    17.–20. července si Teátr Víti Marčíka zahrál téměř celý repertoár v historickém centru Českých Budějovic. Akci finančně zajistilo statutární město České Budějovice a sponzoři, takže žádné vstupenky, uzavírky prostoru a podobně.
    Víťa Marčík oprášil svůj sklad a na náměstí se dostaly i kulisy z inscenací, které jsou po derniéře. Tak vznikla jakási „scénografická výstava“, která upozorňovala náhodně procházející, že se něco děje. V Českých Budějovicích jsou prázdninové měsíce na divadlo hodně chudé a proto bylo důležité lidi upozornit: „Přijďte, přijelo divadlo!“ Propagace, ve které hrála prim Mf Dnes, byla dobrá. Lidí se hned první den sešlo hodně a každý den jich bylo víc. Jediným nepřítelem bylo počasí. Nakonec se však pouze dvě představení překládala do sálu.
    Je to trochu drzost, když si malé potulné divadlo, udělá vlastní festival a ještě si ho nechá zaplatit městem a sponzory. Celkový dojem z naplněného náměstí spokojených diváků však tento pocit smazal. Bylo by fajn, kdyby se v Budějovicích dělo takových akcí víc, protože je po nich hlad.
    Teátr Víti Marčíka si doufám podobnou akci zopakuje a to nejen v Českých Budějovicích.
  • Mystéria ve Mlejně (Divadelní noviny z 2.5.; autor: Prof. Eva Stehlíková)
    Po listopadovém účinkování v Divadle v dlouhé přitáhl do Prahy opět se svou károu Víťězslav Marčík, Komediant z Boží milosti.
    Upravil si Mystéria buffa Daria Fo. Hraje oblíbené (a hlavně už přeložené) Zrození komedianta, Mystérium o slepém a chromém, Svatbu v Káni a Vraždění neviňátek. Pod slovem úprava musíme vidět především svérázný autorský vklad, z něhož by měl Dario Fo jistě radost. Marčíkova síla není v dokonalém předvádění příběhu, přestože i za pár měsíců, které uběhly od posledního pražského představení, došlo ke zřetelnému zpřesnění herecké i režijní složky jeho inscenace. Jeho příběhy však nebudou nikdy hotové – jednak na nich dál tvrdošíjně pracuje, jednak s odzbrojující lehkostí improvizuje. Jeho hlavní síla tkví ve schopnosti donutit diváka, aby s ním sdílel nejen příběh, ale i vytváření příběhu. A to jak tím, že přistoupí na jeho opravování a vylepšování hereckých akcí, které se (jako) nepovedly, tak tím, že se jich dokonce na scéně zůčastní.
    Marčík pracuje s divákem okouzlujícím způsobem – manipuluje jím, ale nikdy ho nezneužívá, ani neponižuje. Naopak: všemi společnými akcemi prosvítá jeho lidská laskavost, stejně tak jako jeho Mystéria prostupuje Marčíkova vroucnost. Tím se Marčík liší ode všech českých provedení mystérií, která jsem dosud viděla. Nikdy vás nenechá na pochybách o existenci toho, který činí zázraky.
    V Mlejně bylo dobře, ale přece jen bychom tento spektákl raději viděli někde na náměstí. Je na čase, aby přijel, „odplachtoval“ své auto, usadil se na vratkou dřevěnou konstrukci (jejíž rozkládání patří ke kouzlům mystérií) a vytáhl saxofon, kterým svolá diváky…
  • Teátr je doma z turné po Španělsku. Víťa Marčík s dcerou a třemi kamarády se od 5. do 22. května pokoušel zprostředkovat své divadlo lidem na Pyrenejském poloostrově. Protože se v několika řádcích těžko popíšou všechny zážitky z cest připravujeme překvapení.
    Před cestou vznikl nápad psát deníček. Úkolu se zhostil sám Víťa Marčík a nelenil – 120 stran rukopisu je toho důkazem. S naprostou přesností zapisoval každý detail naší cesty. Víťa je velký mystifikátor, ale v zápisky jsou pravdou pravdoucí. Vše bylo zapsáno proto, aby jste nebyli ochuzeni ani o jeden pocit či zážitek kohokoliv z nás (my sami jsme při čtení byli překvapeni, co všechno jsme prožili).
    Nějaký čas bude trvat, než se nám podaří vše přepsat do stravitelné podoby, ale těšte se, bude to stát za to.
    (Projekt se uskutečnil za podpory ministerstva kultury ČR)
  • 27.dubna jsme se s Teátrem Víti Marčíka vrátili z Polského festivalu loutkářů-sólistů (Łódż). Festival byl soutěžní, ale jak jsme zjistili, ne pro naše divadlo. Tříčlenná komise brzy poznala, že Víťa Marčík není loutkář, takže se nevešel do škatulky. Přesto si získal srdce diváků a podle reakcí po představení i jakousi neoficiální cenu diváka. Představení bylo naplněné skvělou atmosférou a pohodou mezi publikem a hercem, tak jak to u Víťových představení bývá.
    Krásným zážitkem pro Víťu byli polské děti, které na něj po představení naskákali, jako by byl jejich táta. Učitelka tuto scénu ohodnotila slovy: „Dlouho jsem nepotkala člověka, který tak rozumí psychologii dětí… a vlastně i nás dospělých. Dovedete vychovávat prostřednictvím skvělé zábavy.“
TOPlist